Aňu Geislerovou jsem jako autorku neznala a přiznám se, že jsem očekávala nějaké lehce povrchní vyprávění z divadelní branže s drobnými průhledy do osobního života. Hned po první stránce knihy P.S. jsem však pochopila, proč dostala Aňa za svůj literární debut prestižní cenu Magnesia Litera. Tohle totiž nemělo s povrchností co dělat.
Počátek knihy začal vznikat před cca pěti lety, když si Aňa Geislerová podala ruku s redakcí časopisu Elle. Díky této spolupráci se tak každý měsíc objevil uvnitř časopisu fejeton, ve kterém autorka líčila část svého života s neskutečnou lehkostí a nenuceností. Fejetony se staly nesmírně oblíbené a v roce 2015 se dočkaly knižní podoby.
Ještě než začnu mluvit o samotném obsahu knihy, považuji za NUTNOST, říci pár vět také o vizuální stránce. O tu se totiž kompletně postarala autorčina sestra Lela Geislerová a povedlo se jí to náramně! Kniha je totiž opravdu překrásná. Jednotlivé kresby skvěle doplňují obsah knihy a podtrhují její ženskou auru. Já vím, že by se kniha neměla soudit podle obalu, ale v tomto případě musím říct, že bych snad autorce odpustila úplně všechno… To však naštěstí dělat nemusím.
Obsah knihy je rozdělen do čtyř částí v podobě čtyř let autorčina života. A ačkoli píše autorka v každé části vesměs o podobných tématech, žádný fejeton není úplně stejný. Moc se mi líbí názvy jednotlivých fejetonů, které na první pohled s obsahem vůbec nesouvisí. Například název Kuře na olivách je použitý jen z toho důvodu, že…no to si ostatně zjistěte sami.
A jaká že témata to prostupují všemi fejetony? Je to mateřství, partnerství, životní ztráty, štěstí, dětství, sexualita, úspěchy, jídlo a především láska! Láska jako taková, láska k životu, láska ke světu. Láska je cítit z každého slova uvnitř knihy a Aňa to několikrát doslova zdůrazňuje.
„Miluju život,“ přečtete si v knize hned několikrát a přiznám se, že mě to chvílemi až rozčilovalo. Jako by nestačilo, že je toto poselství ukryto mezi řádky.
A proč se vlastně kniha jmenuje P.S.? Odpověď je na konci každého fejetonu:
P.S. Koupila jsem si krásný kalhoty, plátěný pánský s páskem. Lehce do růžova. Budu k nim nosit bleděmodrou košili. A dětem plátěný botičky a manželovi ručně dělanou skleničku. Když jsem byla malá, chtěla jsem mít koženej komplet…bundu netopýra a k tomu minisukni.
P.P.S. Ve snu jsem potkala slavného herce a on udělal pukrle.
Takže jestli se chcete pustit do nějakého ženského čtení, které je lehké a přesto je z něj cítit hloubka, určitě neváhejte a dejte Aně šanci. Nejen že možná budete o něco víc milovat život a dostanete chuť na malinovou marmeládu, ale také se o autorce leccos dozvíte. Například to, že až potkáte na ulici ženu v pyžamu, co vede děti do školy, bude to nejspíš Aňa Geislerová. Ano, ta slavná herečka!
A na závěr nějaké P.S. ode mě.
P.S. Měli byste si to asi přečíst, budete překvapení
P.P.S. Pokud jste chlap a chcete si to přečíst, asi raději v soukromí. Kniha je na první pohled tak ryze ženská, že byste možná mohli působit jako….horký letní den, poeticky řečeno.
Liškoviny 
Moc díky za recenzi. Váhala jsem, jestli knihu pořídit se stejným očkáváním „povrchního líčení divadelní branže“. :o)
To se mi líbíTo se mi líbí